Jsou budovy s nízkou uhlíkovou stopou totéž co udržitelné budovy?

Jyrki Kesti, Technology Director, Ruukki
V 10, 2019

Energetická úspornost nových budov začíná být v Evropě na nákladově optimální úrovni, a proto se pozornost přesouvá k emisím CO2, ve fázi výstavby. Výpočet uhlíkové stopy výroby stavebních materiálů je v podstatě jednoduchý. Uhlíková stopa se rovná hmotnosti stavebních materiálů násobené jejich emisemi CO2 na kilogram. Je tedy jasné, že dřevěné konstrukce budou mít díky nízké hmotnosti a nižším emisím na kilogram celkově nižší uhlíkovou stopu, než jiné materiály. Ve skutečnosti to ale není tak jednoduché, protože výpočty uhlíkové stopy zahrnují velký počet otazníků, které souvisejí s hranicemi systému a různými scénáři životního cyklu. U emisí oxidu uhličitého není časová perspektiva nijak jednoduchá. Chceme radikálně snížit emise CO2 nyní a nepřemýšlet nad tím, jak to ovlivní emise v budoucnu, nebo bychom měli brát v úvahu vývoj snižování emisí v horizontu desítek let?

Různé materiály mají výhody u různých životních cyklů. Na dřevěných konstrukcích je pozitivní to, že dokud se budova používá, fungují v ní jako jímky uhlíku, ale po demolici se tyto konstrukce obvykle používají jako energeticky využitelný odpad a v nich vázaný oxid uhličitý se uvolňuje zpět do atmosféry. Když navíc nyní dochází k výraznému nárůstu těžby dřeva a výstavby ze dřeva, sníží to kapacitu lesů pro poutání uhlíku, protože regenerované lesy budou po desítkách let vázat stále stejné množství oxidu uhličitého. Ve fázi výroby oceli vzniká mnoho emisí, ale vyrobená ocel pak cirkuluje v podstatě navždy a přispívá ke snižování budoucích emisí z výroby oceli v poměru k množství použité recyklované oceli. Ocelové konstrukce lze také snadno realizovat tak, aby se daly v budoucnu rychle rozebrat a po drobných úpravách znovu použít. Konečná uhlíková stopa výrazně závisí na tom, jaká váha je přiřazena různým fázím životního cyklu. Tyto priority ještě nebyly definovány, a když evropské státy vytvářejí vlastní předpisy o snižování uhlíkové stopy v budovách, je třeba vést o tomto tématu aktivní debatu.

Cílem udržitelné výstavby je samozřejmě mnohem víc než jen uhlíková stopa. Pokud bude pro různé typy budov jako samostatné opatření definováno omezení uhlíkové stopy, povede to ke snižování uhlíkové stopy na úkor jiných ukazatelů udržitelné výstavby? V německé ekologické certifikaci DGNB je uhlíková stopa pouze jedním z prvků ekologické kvality budovy. K dalším kritériím udržitelné budovy patří: technická, ekonomická, provozní a procesní kvalita budovy. Konkrétními opatřeními z těchto kritérií jsou například flexibilita a adaptabilita budovy, zvuková izolace, údržba fasády a demolice, nebo možnost opětovného použití konstrukcí. Kovy mnohá z těchto kritérií splňují a ze své podstaty jsou odolné, vyžadují malou údržbu s minimálními provozními náklady, snadno se identifikují a demontují, zachovávají si tržní hodnotu a lze je snadno navrátit do hodnotového řetězce.

Systém výpočtu v předpisech nesmí být příliš komplikovaný, ale je jasné, že úroveň udržitelnosti budov nemůže být definována pouze uhlíkovou stopou. Konstruktéři a potažmo celé odvětví musí dostat příležitost uskutečňovat inovativní a udržitelná řešení, s využitím všech materiálů.

Jyrki Kesti
Technology Director, Ruukki

Contact Jyrki on Twitter: @JyrkiKesti
Email: firstname.lastname@ruukki.com

Nejnovější příspěvky do blogu